Logopedická prevence

Učitelka: Bc. Erika Chytilová

 

ROZVOJ KOMUNIKAČNÍCH KOMPETENCÍ:

  • Využití ranního kruhu, kde se společně setkáváme a vzájemně se přivítáme. Děti vyjadřují své vlastní pocity a prožitky. Seznámení s programem a organizací celého dne. Děti se tak dozví jaké aktivity a činnosti jim budou nabídnuty a mají možnost vyjádřit svůj názor.
  • Z vnějších faktorů hlavní úlohu ve vývoji řeči tvoří rodina a prostředí, tzn. sociokulturní úroveň rodiny její podnětnost, výchovný styl, úroveň řečového prostředí, tzv. mluvní vzor.

 

ROZVOJ SLUCHOVÉHO VNÍMÁNÍ:

Dříve než se budeme zabývat sluchovým vnímáním, je potřeba ověřit si slyšení samotné, tzn. vyloučení sluchových vad. K tomu nám může sloužit orientační vyšetření sluchu.

 

- naslouchání – vyslechnutí pohádky, příběhu, vyprávění

- sluchová analýza a syntéza – vydělení jednotlivých hlásek, zejména na počátku slova, později koncové hlásky. Vrcholným a dlouhodobějším procesem je uvědomění si postavení hlásky uprostřed a složení slova z jednotlivých hlásek.

- poslech zvuků a jejich lokalizace

- figura a pozadí – vyčlenění zvuků z pozadí

- určování počtu slabik ve slově

- diferenciace slov, slabik a hlásek – rozlišení jednotlivých hlásek jako jsou sykavky, měkké a tvrdé souhlásky, krátké a dlouhé samohlásky – souvisí s vnímání rytmu

 

STIMULACE ŘEČI:

Mezi pátým a šestým rokem by řeč měla být ve všech rovinách dobře vybudovaná (mluví gramaticky správně, vyjadřuje se smysluplně a srozumitelně, používá všechny slovní druhy, tak výslovnost by měla být správná. Ve věku pěti až sedmi let se považuje patlavost za prodlouženou fyziologickou (dyslálii) – neschopnost používat jednotlivé hlásky nebo skupiny hlásek.

 

Řeč můžeme rozdělit do několika jazykových rovin:

  • foneticko-fonologickou
  • morfologicko-syntaktickou
  • lexikálně-sémantickou
  • pragmatickou

 

OROMOTORIKA:

U dětí předškolního věku je třeba věnovat dostatečnou pozornost rozvoji hybnosti mluvních orgánů. Musíme si uvědomit, že deficity v oblasti motoriky mluvidel bývají často příčinou problémů týkajících se výslovnosti jednotlivých hlásek a dalších nedostatků v oblasti verbální komunikace.

 

  • Automasáž mluvidel:

masáž dásní před i za zuby (kolotoč); masáž tváří; střídavá masáž měkkého a tvrdého patra špičkou jazyka; kroužení špičkou jazyka po rtech; lžička (také korýtko); kmitání jazykem směrem předozadním i do stran (čert). Úsměv s širokým roztažením úst střídat s mračením, kroužek ze rtů střídat s maximálním otevřením úst (zívání). Masáž obličejových částí konečky prstů-jemné kroužení po tvářích, kolem očí, kolem úst, na čele a škraních. Následují různé škleby (strašák) střídané úsměvem.